Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Identification of new neuroactive steroids that are able to interact with allosteric binding sites on purinergic P2X receptors
Sivčev, Sonja ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Vyklický, Vojtěch (oponent) ; Stojilkovic, Stanko S. (oponent)
(CZ) Purinergní P2X receptory jsou ATP-aktivavané iontové kanály, které mají mnoho fyziologických rolí a nově představují důležité terapeutické cíle v řadě nemocí. P2X podjednotky se skládají ze dvou transmembránových α-helixů (TM1 a TM2), extracelulární ATP-vazebné domény a intracelulárních N- a C- konců. Sedm různých P2X podjednotek (P2X1-7) se může složit a vytvořit homotrimérní nebo heterotrimérní iontové kanály propustné pro monovalentní kationty a vápník. P2X receptory se vyskytují prakticky ve všech tkáních, v mozku mají největší zastoupení podjednotky P2X2, P2X4 a P2X7. Aktivita P2X nezávisí jen na přítomnosti ATP, ale také alosterických modulátorů, které mohou inhibovat nebo zvyšovat aktivitu těchto kanálů. Našim cílem bylo identifikovat nové molekuly, které mohou interagovat s alosterickými vazebnými místy na P2X receptorech, navrhnout a syntetizovat nové analogy neurosteroidů a určit kritické receptorové domény nebo aminokyseliny, které jsou důležité pro vazbu neurosteroidu. Pomocí patch-clamp elektrofyziologické techniky jsme snímali ATP- evokované proudy z HEK293T buněk transfekovaných potkaními P2X2, P2X4 a P2X7, a z buněk předního laloku hypofýzy nebo hypotalamických neuronů, které tyto receptory přirozeně exprimují. Nalezli jsme, že 17β-ester deriváty testosteronu, především...
Výskyt purinergních receptorů P2 a jejich úloha v intracelulární vápníkové signalizaci neonatálních hypofyzárních buněk
Šprláková, Katarína ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium výskytu purinergních receptorů P2X a P2Y v buňkách neonatální adenohypofýzy. Purinergní receptory jsou aktivovány navázáním extracelulárního ATP a jejich aktivace vede k zvýšení intracelulární koncentrace vápenatých iontů. Cílem této práce bylo metodou mikrofluorimetrie zjistit, jestli neonatální hypofyzární buňky obsahují purinergní receptory. Také byl sledován vliv různých agonistů a antagonistů purinergních receptorů na intracelulární koncentraci iontů Ca2+ v buňkách neonatální hypofýzy. Radioimunologickým měřením byl sledován účinek extracelulárního ATP na sekreci luteinizačního hormonu a porovnán s účinkem hormonu GnRH. V práci bylo zjištěno, že neonatální buňky hypofýzy jsou na přítomnost extracelulárního ATP méně citlivé než buňky dospělé hypofýzy, ale relativní citlivost k dalším agonistům purinergních receptorů je podobná jako u dospělé hypofýzy. Ve smíšené populaci neonatálních hypofyzárních buněk byly identifikovány purinergní receptory P2X citlivé k ATP a 2 MeSATP, jako i receptory P2Y citlivé k ADP. Dále byly identifikovány receptory P2X7 citlivé k BzATP, receptory P2X2 reagující na PPADS a receptory P2X4 reagující na BDBD. Nakonec bylo prokázáno, že extracelulární ATP může i v nepřítomnosti hormonu GnRH zvyšovat bazální sekreci...
Transport purinergního P2X receptoru v eukaryotní buňce
Pražák, Šimon ; Tvrdoňová, Vendula (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
P2X receptory jsou membránové iontové kanály, aktivované extracelulárním ATP. U obratlovců bylo identifikováno sedm genů pro podjednotky P2X receptorů. Tyto podjednotky jsou označované jako P2X1 - 7. Každá podjednotka P2X receptoru se skládá ze dvou transmembránových domén, extracelulární domény a intracelulárního N- a C- konce. P2X receptory se ve tkáních vyskytují jako homo- nebo heterotrimery. V organismu mají širokou distribuci, funkční receptory byly nalezeny v nervové tkáni, ve svalových buňkách i v neexcitabilních tkáních, jako jsou epitely, endotely a hemopoietické tkáně. Purinergní signalizace má významnou úlohu v endokrinních regulacích, v přenosu bolesti, při poranění CNS a v imunitních procesech. P2X receptory jsou syntetizovány na hrubém endoplazmatickém retikulu a po postranslačních modifikacích v Golgiho aparátu jsou transportovány do plazmatické membrány. Distribuce a transport P2X receptorů se liší podle jednotlivých podjednotek a buněčného typu, ve kterém jsou exprimovány. P2X receptory můžeme podle způsobu jejich pohybu v buňce rozdělit do tří skupin, které se liší rychlostí transportu, rychlostí akumulace v plazmatické membráně a mírou jejich internalizace.
Výskyt purinergních receptorů P2 a jejich úloha v intracelulární vápníkové signalizaci neonatálních hypofyzárních buněk
Šprláková, Katarína ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium výskytu purinergních receptorů P2X a P2Y v buňkách neonatální adenohypofýzy. Purinergní receptory jsou aktivovány navázáním extracelulárního ATP a jejich aktivace vede k zvýšení intracelulární koncentrace vápenatých iontů. Cílem této práce bylo metodou mikrofluorimetrie zjistit, jestli neonatální hypofyzární buňky obsahují purinergní receptory. Také byl sledován vliv různých agonistů a antagonistů purinergních receptorů na intracelulární koncentraci iontů Ca2+ v buňkách neonatální hypofýzy. Radioimunologickým měřením byl sledován účinek extracelulárního ATP na sekreci luteinizačního hormonu a porovnán s účinkem hormonu GnRH. V práci bylo zjištěno, že neonatální buňky hypofýzy jsou na přítomnost extracelulárního ATP méně citlivé než buňky dospělé hypofýzy, ale relativní citlivost k dalším agonistům purinergních receptorů je podobná jako u dospělé hypofýzy. Ve smíšené populaci neonatálních hypofyzárních buněk byly identifikovány purinergní receptory P2X citlivé k ATP a 2 MeSATP, jako i receptory P2Y citlivé k ADP. Dále byly identifikovány receptory P2X7 citlivé k BzATP, receptory P2X2 reagující na PPADS a receptory P2X4 reagující na BDBD. Nakonec bylo prokázáno, že extracelulární ATP může i v nepřítomnosti hormonu GnRH zvyšovat bazální sekreci...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.